Úvod

Vyjádření náměstka Andera k hlavním okruhům k řešení z pohledu ABRAST

Náměstek primátora Martin Ander odpověděl na dopis předsedy správní rady Tomáše Kalába, ve kterém komentuje několik oblastí, o kterých spolu dlouhodobě diskutují. Přečtěte si kompletní znění dopisu.

Vážený pane Kalábe.

koncem června letošního roku jsem od Vás obdržel “Hlavní okruhy k řešení z pohledu architektů a stavitelů v Brně” v oblasti územního plánování a investorské činnosti , které vyjádřila Asociace brněnských architektů a stavitelů, jíž jste předsedou. Vámi definovanými hlavními okruhy v oblasti územního plánování jsem se v rámci své působnosti náměstka primátora pro rozvoj města v uplynulém čase zabýval a nyní bych Vás rád informoval o krocích, které byly v této oblasti učiněny.

Oblast územního plánování:

1. K nedostatkům stávajícího Územního plánu města Brna (ÚPmB) – nedostatečné nabídce disponibilních ploch, nevyhovujícím funkčním a prostorovým regulativům :

Samospráva města vnímá velmi obtížnou projednatelnost komplexních souborů změn ÚPmB, jakým ve své finální podobě byl návrh Aktualizace ÚPmB. Plošné změny nevyhovující funkční a prostorové regulace tedy nejsou předmětem žádného z připravovaných souborů změn. Nicméně v rámci souboru celoměstských změn 41. a 42. soubor byl schválen podnět řešit změny, které mohou částečně reagovat na Vámi uváděné skutečnosti. Jedná se zejména o změnu AB 9112 – CM. jejímž požadavkem na řešení je stabilizovat vyčerpané návrhové plochy. Touto změno u budou vytvořeny podmínky, které umožní následnými změnami hledat v ÚPmB další nabídku disponibilních ploch. Základní koncepce rozvoje území stávajícího ÚPmB je postavena na předpokladu dosáhnout ve svém návrhovém období (době platnosti ÚPmB) 420 tisíc obyvatel a tento cíl nebyl dosud naplněn.

V 41. a 42. souboru změn jsou rovněž zahrnuty celoměstské změny AB 1 O až 12/ 12 -CM. jejichž požadavkem formulovaném v zadání je reagovat např. i na podstatnou změnu podmínek, a to judikaturou vyřčenou závaznost míry využití území tzv. indexu podlažních ploch či jiné požadavky např. změnu vyhlášky k ÚPmB odstraňující přílišnou podrobnost regulativů ÚPmB (povinnost vyplývající ze stavebního zákona) apod. V současné době probíhá proces připomínkování zadání těchto změn a jejich vyhodnocení. Zadání formuluje požadavky na řešení. tj. co se požaduje řešit, ne návrhy řešení. Jak budou požadavky vzešlé ze zadání konkrétně řešeny je věcí odborného návrhu samotného zpracovatele a tento návrh nelze dopředu předjímat.

2. K uceleným veřejně dostupným informacím o dalším postupu města v pořizování změn po zrušení změny Územního plánu města Brna (ÚPmB) ,,Aktualizace ÚPmB”:
Odbor územního plánování a rozvoje (OÚPR) MMB na můj pokyn zveřejnil na svých stránkách, v sekci Územní plán – Územně plánovací dokumentace – Pořizované změny Územního plánu města Brna, podrobné informace o aktivních souborech změn. Proces pořizování změn Územního plánu města Brna byl rozčleněn do několika souborů (40. – 44.), zveřejněny jsou informace o 41. – 44. souboru změn. Z uvedených informací je zřejmé, které soubory změn jsou pořizovány nebo se připravují k pořízení, jaké změny tyto soubory obsahují nebo budou obsahovat a které nejbližší kroky budou v tomto souboru změn učiněny současně s předpokládanou dobou, kdy bude tento krok učiněn. Součástí těchto zveřej něných informací je i vysvětlení obecného procesu změn- popis
jednotlivých kroků, kterými musí pořizování souborů změn projít, jejich jednotlivé fáze ba časová náročnost. Uvádět konkrétní časový harmonogram jednotlivých kroků u každého souboru změn by bylo v současné době předčasné a zavádějící, neboť procesy jednotlivých souborů změn musí být mezi sebou vzájemně koordinovány, některé změny vyžadují v předstihu nejprve prověření územně plánovacími podklady (územními studiemi); rovněž nelze dopředu předpokládat závažnost stanovisek dotčených orgánů (nutné dohody či řešení rozporů) či počet uplatněných připomínek a námitek apod. V případě jakýchkoliv dotazů jsou připraveni pracovníci OÚPR MMB podat kvalifikované odpovědi; pro tyto účely byly na tomto pracovišti vyčleněny dvě pracovnice. Jsem přesvědčen, že pro plánování záměrů investorů je v současné době zveřejněno maximum informací. Pro případ, že byste byl jiného názoru, jsem samozřejmě připraven se s konkrétními investory setkat za účelem upřesnění či doplnění potřebných informací.

3. K postupu pokračování prací na rozpracovaném ÚPmB nebo zahájení prací na novém ÚPmB tak, aby město Brno pokračovat por. 2020:
Otázkou, jak zabezpečit, aby město Brno disponovalo platným ÚPmB i po r. 2020, kdy dle stavebního zákona (SZ) má končit platnost územních plánů pořízených před novelou SZ (tj.před r. 2006), se OÚPR MMB intenzivně zabývá. Za tímto účelem oslovilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) i nadřízený orgán územního plánování – Jihomoravský krajský úřad (JMK) o odborný názor. Následně samo město Brno prostřednictvím primátora Petra Vokřála oslovilo v této věci ministryni Karlu Šlechtovou s požadavkem písemného stanoviska. Toto stanovisko bylo začátkem září městu Brnu doručeno. V současné době OÚPR MMB připravuje konkrétní návrh, jak zabezpečit, aby město disponovalo platným ÚPmB po r. 2020. Předpokládá se, že tento návrh bude předložen do samosprávných orgánů města v časovém sledu tak, aby v listopadovém ZMB mohlo být o dalším postupu rozhodnuto. Klíčové pro město Brno bude schválení změny ÚPmB B 1113 -0, která se
v současné době nachází ve fázi projednaného návrhu ve společném jednání.

4. K součinnosti města Brna a Jihomoravského kraje při pořizování ÚPmB a ZÚR:
Statutární město Brno uplatnilo k návrhu Zásad Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) připomínky zásadního charakteru. Za účelem vypořádání těchto připomínek ke spokojenosti města Brna byla ustanovena Pracovní skupina pro koordinaci územně plánovací činnosti. Pracovní skupinu tvoří jak zástupci samosprávy statutárního města Brna a Jihomoravského kraje, tak je tato skupina zastoupena odbornými pracovníky z obou úřadů územního plánování. Pracovní skupina má za sebou již tři jednání a to v termínech 4. 8., 21. 9. a 5. 1 O. 2015. Podle probíraných témat jsou pak zváni další zástupci samosprávy (městských částí) a příslušní odborníci. Na těchto pracovních setkáních jsou dohadována řešení k připomínkovaným návrhům města Brna k ZÚR JMK. Ze své pozice náměstka primátora pro rozvoj města se vynasnažím, aby v rámci této součinno sti města Brna a Jihomoravského kraje byla nalezena oboustranně výhodná přijatelná a zároveň uspokojivá řešení, která současně zabezpečí, aby město i kraj fungovaly jako jeden územní celek.

5. Ke zmírnění škod způsobených zrušením změny ÚPmB “Aktualizace ÚPmB”:
Změna Územního plánu města Brna “Aktualizace ÚPmB” byla zrušena rozhodnutím Krajského soudu v Brně , a proto bych tento Vámi definovaný okruh k řešení ponechal bez dalšího komentáře.

Oblast investorské činnosti:

Oblast investorské činnosti nespadá plně do mé působnosti, nicméně si dovolím na některé body reagovat:

1. K omezení bytové výstavby v záplavových územích:
V této věci bych Vás rád informoval o pořizované změně ÚPmB AB 4/15 – CM z 41 a 42. souboru změn. Tato změna, dle v současné době projednávaného zadání, navrhne protipovodňová opatření na území města Brna. Výsledkem těchto opatření bude i návrh využití území po realizaci protipovodňových opatření; z tohoto důvodu mohou být zrušeny omezující podmínky ve stávajícím ÚPmB. Dle dostupných informací rovněž může být po vydání nových povodňových plánů oblastí povodí Dyje a Moravy zrušeno i příslušné Nařízení JMK č. 4/2009.

2. K vlivu města při projednání v územních řízeních, plánovací smlouvy, příspěvky investorů na rozvoj města apod.:
Domnívám se, že stavebním zákonem (SZ) jsou stanovena jednoznačná pravidla ve věci uzavírání plánovacích smluv. Plánovací smlouva musí být u zavřena v případě, kdy záměr investora klade takové požadavky na dopravní a technickou infrastrukturu. že jej nelze bez této infrastruktury realizovat, pokud se záměr dotýká veřejné dopravní a technické infrastruktury obce. Plánovací smlouva je součástí dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR); plánovací smlouva tedy nemůže obsahovat požadavky, které nejsou součástí této DÚR. V případě, že se záměr nedotýká veřej né a dopravní infrastruktury obce, postačí smlouvy s příslušnými vlastníky dopravní a technické infrastruktury. Další požadavky samosprávy města (městských části). které mohou vyžadovat i smluvní ujednání, mohou vyplynout z pozice mě sta jako účastníka řízení. I v tomto případě je SZ jednoznačně stanoveno, že obec uplatňuje v územním řízení námitky k ochraně zájmu obce a zájmů
občanů obce; tedy záležitostí, které jsou městu zákonem o obcích uloženy zabezpečit, tedy např. občanské vybavení pro vzdělání a výchovu (školství), sociální služby, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu nebo ochranu obyvatelstva. Pokud tedy záměr investora vyvolá takový nárůst bytů , že město (městská část) bude mít problém zabezpečit např. mateřské školství, je zcela legitimní ze strany města podat proti takovému záměru námitku a se záměrem nesouhlasit, popř. mohou být kladeny na investora požadavky ke zmírnění těchto dopadů (např. požadovat výstavbu nové MŠ nebo určitou část bytů pro zabezpečení sociálních služeb města).

Tato situace muze být v různých územích města odlišná a nelze tyto požadavky dopředu jednotně stanovit. Požadavek města lze uplatnit formou námitky, tzn. musí být ze zákona řádně odůvodněný (není na libovůli města). V případě dalších požadavků nad rámec zákona jsou tyto požadavky věcí ujednání a vzájemné dohody mezi městem (městskou částí) a investorem a město je připraveno o těchto požadavcích s Vámi, investory, jednat. Z uvedeného vyplývá, že již SZ dává transparentní pravidla pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru.

K Vašim dalším uvedeným tématům z oblasti investorské činnosti je nutné hledat návrh řešení společně s vedením města. Jsem připraven na další spolupráci.